The Duke of Ellington

Aktualizováno: dub 22

Právě jsi otevřel(a) stručného průvodce osobnostmi swingu a jazzu. Pokud jsi četl(a) úvodní článek Začínám poslouchat jazz a swing - tipy kde a co hledat, už víš, že tě chceme vtáhnout do světa swingu a přesvědčit tě, že si myslíš, že potřebuješ, teda vlastně chceš si udělat svůj vlastní playlist oblíbené hudby!


V odkazech najdeš různorodou hudbu - nejen skladby, které bys slyšel na tančírnách.


Jestli si někdo z jazzmanů právem zasloužil svoji aristokratickou přezdívku, byl to Edward Kennedy Ellington. Že vám to jméno nic neříká? A když dodáme, že se mu říkalo vévoda …? No jasně, Duke Ellington to už je jiná káva! A Duke byl v téhle roli opravdu jako ryba ve vodě - na všech fotkách i záznamech vás přímo praští do očí, jak perfektně je upravený, sofistikovaně působící elegán.


Podobná byla i jeho hudba. A někdy taky trochu jiná, než byste čekali. Ellington totiž nebyl jen geniální pianista, ale taky skladatel. To mu umožňovalo pouštět se pravidelně i (na svou dobu a prostředí) na hodně experimentální území. Nebudeme si nic namlouvat - naše životní hudební láska byla své doby průměrný popík (ale zachovejte klid, dneska už se swing považuje za projev vytříbeného vkusu) a Ellington od swingu pravidelně odbíhal k něčemu intelektuálnějšímu a posluchačsky náročnějšímu. Nebo zkrátka jen jinému - v jeho díle se tak objevila třeba 57-minutová suita Black, Brown and Beige nebo muzikál Jump for Joy. Posuďte sami, že proti tomu, co už jste se dozvěděli třeba o Basiem, tohle byl pořádný úlet a tanečníci v Savoyi by z toho zešíleli.


Vraťme se ale ještě na úplný začátek - poprvé se Ellington začal prosazovat se svou kapelou The Washingtonians (pojmenovanou po jeho rodném městě). To byl rok 1923 a krátce na to už měl Duke Ellington pozoruhodný orchestr plný nejtalentovanějších sólistů své doby - Johny Hodges, Barney Bigard nebo Cootie Williams. Nakolik si byl vědom schopností svých muzikantů dokládá i to, že některé skladby psal přímo na míru jejich stylu (třeba Concerto for Cootie).


Významným předělem pro kapelu pak byl rok 1927, kdy zahajují čtyřleté angažmá v proslulém harlemském Cotton Clubu. Od té doby ho znal každý díky rádiovým přenosům. Každý večer tu jeho kapela doprovázela opulentní a exotická vystoupení černých umělců, kteří tančili pro výhradně bílé publikum. Jen o blok dál byl Savoy, kde Chick Webb a Ella Fitzgerald rozpalovali tanečníky všech barev pleti… Atmosféru a slávu legendárního Cotton Clubu za časů Ellingtona a Caba Callowaye (který Ellingtonovu kapelu v klubu nahradil) oživil film Francise Forda Coppoly z 80. let, tak na něj určitě mrkněte, kromě skvělého soundtracku je v něm i dost tančení!



Symbolicky pak Duke otevřel éru swingu v roce 1932, když nahrál svou skladbu It Don’t Mean a Thing (If It Ain’t Got That Swing) se slovy od Irvinga Millse. Pro Dukea to ovšem taky znamenalo nejvytíženější období jeho života až do...no vlastně asi až do jeho smrti. Nikdy proto neustupoval od svého denního rituálu, ať spal kdekoliv. K snídani si vždycky poručil smažená vajíčka, hovězí steak a šálek horké vody, protože co kdyby se už přes den už nestihl najíst?


A dál? Swing Ellingtona provázel a neopustil celý život, ale i v něm využíval svůj experimentátorský přístup - charakteristická pro jeho orchestr byla různorodá a neslýchaná nástrojová spojení a náročné hudební struktury. Duke byl zkrátka jiný.

HUDBA DUKEA ELLINGTONA

Ellington se pouštěl do všeho možného a jeho skladby byste slyšeli ve varietních klubech a koncertních sálech. Méně často však na tehdejších tančírnách (jestli vůbec). To ovšem neznamená, že by se na jeho skladby nedalo krásně tancovat, jen prostě u Ellingtona si člověk musí trochu vybírat, pokud hledá taneční skladby.


Ellington napsal celou řadu hitů, které ho provázely celý život. Nebo možná pronásledovaly, hrát je zkrátka musel. Většinu z nich hrál už na přelomu 20./30. let a vydržely mu až do smrti (1974). Proto – kdo má na poslech méně času, poslechněte si alespoň první dvě alba a záznam z Newportu 1956. Kdo má více času, zkuste i zbytek - co album, to něco jiného.


IKONICKÉ SKLADBY

Black And Tan Fantasy

C Jam Blues

Caravan

Cotton Tail

Creole Love Call

In A Mellow Tone

It Don't Mean A Thing (If It Ain't Got That Swing)

Jeep's Blues

Jump For Joy

Limbo Jazz

Main Stem

Mood Indigo

The Mooche

Rockin' In Rhythm

Solitude

Sophisticated Lady

Take The A-Train – znělka orchestru

Things Ain't What They Used To Be


Early Ellington (1927-1934) - výběr z Ellingtonových nejstarších skladeb, mnohé z nich jsou hity, které ho pak provázely celý život


Ben Webster Meets Duke Ellington (30. léta)


At The Hollywood Empire (1949)


Blue Rose (1956)


Ellington at Newport (1956)


Ella Fitzgerald Sings The Duke Ellington Song Book (1957)


Black, Brown And Beige (1958)


Blues In Orbit (1958)


Side By Side (1959)


The Nutcracker Suite (1960)


Duke Ellington & John Coltrane (1963)


Concert of Sacred Music (1966) - "...the most important thing I have ever done." (Ellington)


Far East Suite (1967)


Latin American Suite (1968)


125 zobrazení